Naše hřiště už nějakou chvíli odpočívá pod sněhem a mnozí z nás již vyhlížejí za dveřmi svůj vysněný dárek /článek přišel do redakce 15.12.2010 - pozn.libe/ nebo pilně udržují, vylepšují a připravují formu na nadcházející sezónu. Když skončil oficiální čas turnajů, skončila s ním i soutěž o Beřovického eklektika. Vítězové jsou asi i z průběžných informací známi. Ale mně to nedalo a rozhodl jsem se takový velký statistický soubor hodnot využít i k jiným pohledům na naše hřiště. Následující krátký článek bude plný čísel, takže kdo jich má plné zuby z práce či domova ;-), musí být tolerantní.
Slovo eklektik má naprosto nepřekvapivě původ v řečtině. Eklektos znamená vybraný. Takže česky by se uděloval titul o nejlepšího vyběrače. A kdo vybíral nejlépe? Mezi muži Pavel Huml s výsledkem 57 ran. Za něj se zařadili Radek Tauš (59), Lukáš Zvěřina (59) a Michal Gabor (60). V něžném pohlaví kralovala Dominika Mayerová a jejích skvělých 66 ran. Následována Zuzanou Bečkovou (70), Markétou Spohrovou (70) a Barbarou Handlovou (71).
Když chce člověk hrát dobré výsledky, musí hodně trénovat. Někdo drtí své kvality na rohožce, v písku nebo cvičném greenu. Jiní ve znamení hesla „škola hrou“ zdokonalují své dovednosti přímo na hřišti. Na tomto přístupu, na časových dispozicích a také na posedlosti golfem závisí počet odehraných kol, ze kterých lze pak do eklektika vybírat. Musím říct, že po spočtení kol Lukáše Zvěřiny, jsem nabyl dojem, že spí v domku mezi osmou a devátou jamkou. Do soutěže na našem hřišti odehrál neuvěřitelných 52 kol! Spíše z povzdálí ho pronásledují Pavel Huml a Miroslav Nosky. Oba shodně 38 kol. Mezi dámami je na čelní pozici Zuzana Bečková, která se soutěžně předvedla 22x. Další příčky patří Ludmile Knapové (17) a Dominice Mayerové (16).
Nyní se přesuneme na hodnoty více spjaté s hřištěm samotným. Ženy hrály hřiště v průměru na 105 ran. Muži na 94 (počítáno jako zaokrouhlený součet průměrů za jamky).
A u kterých vlajek jsme se nejvíce potrápili? Shodně pro obě pohlaví jsou nejtěžšími jamkami čísla 1, 9 a 10. Ono se ani není čemu divit. Na první jamce každý doběhne studený a vystresovaný, vlevo aut a živé terče na akademii, vpravo aut a pěkná rezervace pro křováky a jako bonus za zády potměšilí přihlížející. Devátá jamka obsahuje magickou vodu. V případě tropických dešťů dokonce vody dvě. A na desáté jamce nás čeká vodní propast vlevo, jezírko vpravo, drajv do kopce a pro kratší paliče taková poloslepá rána přes horizont.
V nejsnáze zadatelných jamkách už ovšem dochází k rozdělení. Zatímco ženy se drží tříparových jamek 12, 7, 6, muži si snáze poradí s dlouhými jamkami 3 a 13, kde v podstatě nehrozí žádné riziko, a jamkou 17, která je naopak velmi krátká a navíc vhodně tvarovaná i pro hráče se silnějším fadem.
Ženy se letos bohužel nezaskvěly žádným eaglem. Dokonce se jim nepodařilo na 1., 9., 14. a 15. jamce ani pokořit birdie. Nejvíce ptáčků jim naopak vylétlo na jamkách 7, 12, 13. Nejvíce parů opět padlo na výše jmenovaných tříparech. Takže 7-ka, 12-ka a16-ka shodně nejlehčí a nejvíce parové. Nejhojnější úrodu bogey nositelky ladných křivek sklidily na jamkách 7, 12, 17.
U mužů se v tomto rozboru budeme těšit a radovat více. Petru Svobodovi se podařilo zahrát na sedmé jamce HOLE IN ONE. Možná jen škoda, že nerozpoutal pořádnou oslavu, abychom se skrze bublinky mohli radovat s ním. Pánové Huml, Tauš a Zvěřina nám zase do klubovny přinesli podařené orly (eagle). A to dokonce každý z jiné jamky. V pořadí jmen 9, 3 respektive 18. Dále se pánům podařilo na každé jamce vyloudit birdie. Nejvíce jich padlo na 3, 6 a 16-ce. Nejméně naopak na 10-ce a 15-ce. V paru se radovali nejčastěji na jamkách 3, 7 a 16. A nakonec nejvíce bogey si odnášíme ze 7., 12. a 15. jamky.
Celý článek uzavřu s tím, u čeho vlastně můj nápad vznikl. A to když jsem se sám sebe ptal, jestli normování hřiště, speciálně určení obtížnosti jednotlivých jamek, odpovídá reálným výsledkům amatérských hráčů. A výsledky mluví jasně. Seřadil jsem podle průměrných výsledků jamky. Od nejtěžších k nejlehčím by to bylo pro ženy: 9, 10, 1, 18, 4, 14, 6, 3, 15 – 11, 5, 2, 13, 8, 17, 16, 7, 12 a pro muže: 9, 1, 10, 14, 18, 15, 5, 4, 2 – 6, 11, 8, 12, 16, 7, 17, 13, 3. Z toho vyplývá následující poznatek. Pro ženy jsou oproti normování nejvíce mimo jamky 13 (+12), 16 (+11) a 1 (-9) a 9 (-9). Kladné číslo v závorce značí nadhodnocení jamky záporné opak. Pro muže najdeme největší rozdíly v jamkách 13 (+16), 3 (+14), 1 (-10), 9 (-9). Zajímavé by bylo, kdyby se podařilo sehnat tolik statistických vzorků profesionálů a nakolik by se od těch amatérských lišily.
Doufám, že Vás můj článek zaujal, trochu pobavil a přinesl i nějakou zajímavost. Příště na přečtenou Honza Valenta.
Mně nezbývá než poděkovat za podrobné zhodnocení a vyzvat čtenáře k tomu, aby se pustili do diskuse ohledně posledního odstavce. Co se mi na něm nelíbí?
7 komentářů:
SUPER hodnocení!!! Nicméně si nemůžu odpustit připomínku, že "Hendikepy“ jamek (správně tabulka přidělování hendikepových ran) neurčují obtížnost jamky, ale pouze pořadí, v jakém jsou přidělovány hendikepové rány".
Moc hezký počteníčko Honzo, budu se těšit na další.
Né že bych byl samolibej :), ale hodim sem ještě hráče, kteří dokázali udržet průměr na některé z jamek pod parem.
Takže samozřejmě já - jamka 3 (4,67) a 8 (3,89)
Pak samozřejmě Matyáš - jamka 10 (3,91) a 18 (4,91)
A jako při mistrovství si s námi vytřel anus Pablo Vilimovský, který to dokázal na 3 jamkách - jamka 1 (3,67), 11(3,89) a 17 (3,67)
To GIAN: Já si myslím, že to z toho přidělování hcp ran nepřímo vyplývá. Protože pochybuji, že by někdo vyvíjel systém, který by rány přidával na jamkách, kde je hráč v podstatě nepotřebuje. Tj. na jamkách, které jsou pro něj snadné.
To Kuba: A taky se se pěkně pochlapil na jamce 10 ;-) (Průměr 1,56 nad par)
Honzo a Aleši: super vyhodnocení.
Kubo, Matyáši a Pavle: Hezká práce
Kubo: a co tihle;-)?
Hudeček radek 13 - 4,67
Kovář Miloš 16 - 2,5
Bouček Petr 17 - 3,8
Dvořáček Jan 16 - 2,5
Sádlo Petr 2 - 2,5
Smekal Martin 2 (2,67), 13 (4,67)
Strauch Martin ml. 11 (3,5)
Svoboda Antonín 16 (2,5)
Štaubert Karel 16 (2,67)
Dědková Renáta 17 (3,75)
Spohrová Markéta 17 (2,86)
Šubrtová Markéta 7 (2,5), 12 (2,5)
Jak říkám! Nejsem samolibej :D
To Ktacik: teoreticky by to mohlo vyplývat, nicméně prakticky třeba 6ka bývala nejlehčí a nyní je jednou z nejtěžších. Ale určitě na to existuje nějaký manuálek...
Okomentovat