Deník EBTC: den první

Jistě víte, že na Zbraslavi probíhá v tomto týdnu European Boys´ Team Championship 2011 - Mistrovství Evropy šestičlenných chlapeckých družstev do 18 let. Pokusím se v pěti dílech přiblížit zákulisí největší amatérské golfové akce, kterou v tomto roce hostí Česká republika. Efektní slavnostní zahájení pod temnou oblohou, do které pronikaly večerní sluneční paprsky, proběhlo na putting greenu Prague City Golf Clubu již včera v 19:30. Hráči dvaceti týmů oblečeni jako ze škatulky defilovali za dokonalé konferenciérské práce Luboše Klikara a před zraky vysokých pohlavárů Europen Golf Association a České golfové federace. Čekání na slavnostní zahájení a společné fotografování si většina hráčů zpříjemňovala s holemi v ruce a uvázanými kravatami na všech cvičných plochách. Místy komická podívaná. Šéfem organizačního výboru je již zmiňovaný Luboš Klikar. Svou úlohu zvládá skvěle, jen má povinností někdy trochu příliš. Rozhodčích je šest. Pět mezinárodních: Slovenka Sylvia Hrušková, Dalibor Procházka /hlavní/, Michael Jon, Luboš Klikar, Jiří Kubelík a já. Chairmanem Championship Commitee je Slovinec Gorazd Kogoj. Jestli nás ve vysílačkách někdo poslouchá, tak se jistě nestačí divit. Dvanáct hodin na hřišti s jednou malou pauzou na oběd udělá své. Skoro každá konverzace končí slovy: "Thank you very glad" /Google translator: Děkuji Vám velmi rádi/. Měl jsem tu čest startovat polovinu startovního pole. Hráči přistupují k turnaji velmi zodpovědně. Není čas na žerty. Přivítat, sdělit fakta, popřát hodně štěstí a mlčet. Na můj vkus přicházeli někteří na start poněkud pozdě. Ale žádné trestné za pozdní příchod se nekonaly. Flighty po třech. Ale hrají pomalu. Velmi benevolentní tempo 4:40 na 18 jamek dodrželo jen pár první skupin. Poslední došly se zpožděním 15 minut. Tak rozhodčí měří, popohánějí, měří a zase měří. Nutno dodat, že hráči na své údery mají o deset sekund méně než v případě soutěží ČGF. První rána, chip a putt 50s, rána v poli 40s. Údajně jsou problematické skandinávské státy. A v soutěži jsou všechny: Dánsko, Švédsko, Norsko, Finsko. Na závěr prvního dílu zmíním jeden hráčský nešvar. Kdejaký greenkeeper by slzu uronil. Po dvou tréninkových kolech byly fairwaye plné divotů a jamkoviště děravé jak ementál. Že by se na této úrovni řízky nevracely a pitchmarky nevypichovaly?